FILM: Love

15.09. 2021 od 20:15 - Kino Art - Malý sál

Ač se půvab originálního názvu Irréversible ke Zvrácenosti vztahuje spíš okrajově (spíš než o zvrácenost se jedná o fatální nezvratnost), český překlad poměrně přesně vystihuje dobová divácká očekávání. To se odvíjelo od festivalového přijetí, jež podtrhlo jeden z tehdejších kinematografických trendů, v rámci kterého došlo k prolamování hranic ve filmu týkajících se brutality, sexuality, nahoty, doslovnosti, umění, erotiky, filmového a pornografického průmyslu. S těmito proudy české publikum seznamoval nejen distributor David Matouš, ale také další umělecké distribučky. David Matouš (Atlantis Entertainment) tak v kinech uvedl několik francouzských filmů, které společně rezonovaly: jednalo se o film Catherine Breillatové Romance X ( 1999) s pornohřebcem Roccem Sigfredim v jeho obvyklé úloze a Fuck Me (2000, jenž vznikl za výrazného přispění pornoherečky Coralie Trinh Thiové, která byla k ruce Virginii Despentesové), což je něco, co velmi vzdáleně evokuje Thelmu a Louise. Tuto linii pak uzavírala vztahová metafora Miluji tě k sežrání (Claire Denisová). Díky dalším distributorům se objevila např. Spalující touha (1999, Stanley Kubrick), Pianistka (2001, r. Michael Haneke) anebo filmy Patrice Chéreaua. Tento trend přitom Gaspar Noé kupodivu předznamenal sedmiminutovkou Sodomites (1998). Zatímco Philippe Mahon v aréně plné motorkářů masturbuje, jeho mladší protivník si zde střihne anál s mladou ženou na kovadlině. V tomto krátkém a nízkorozpočtovém filmu Gaspar Noé naplno předvádí, co dokáže, ač se jedná jen o reklamu na používání kondomu, jehož nasazení se stává bezmála rituálem. V Sodomitech prostě profesionální herec vtiskne charisma zvrhlíkovi, pornoherec ohromí silou erekce, pornoherečka Coralie jako Sodoma předvede výdrž řitního svěrače a díky zdivočelé kameře a střihu je dobře patrné, že ač se ve filmu vztekle souloží, onanuje a je velmi senzuální, nelze jej jednoduše zaměnit s krátkým pornem, a spíš než moralisté by se mu měli vyhýbat epileptici.

Od koitu k transcendenci, od skepse k radosti

Film Zvrácený byl skutečným průlomem. Kvůli tématu byl srovnáván s Peckinpahovými Strašáky. Noého styl pak kritika přirovnávala ke Spalující touze Stanleyho Kubricka. A to kvůli dlouhým záběrům a pro obsazení francouzského hvězdného páru Cassel–Bellucci (ve Spalující touze byla dvojice Kidman–Cruise). laska puske piskot stesti Gaspar Noé od roku 2002 natočil několik příspěvků do povídkových filmů (Destricted, 42 One Dream Rush, 7 dní v Havaně) a mezitím také svůj vymazlený projekt Vejdi do prázdna (2009), jenž ještě nedávno běžel v kinech. Vejdi do prázdna je pak jeden velký trip, jenž je poctou filmu 2001: Vesmírná odysea. Tentokrát kamera sleduje vnitřní halucinace, ale také prolétává městem, přítomností, vzpomínkami a strip barem. Víc než o příběhu a postavách jsou Gasparovy filmy o stylu, náladě a nadhledu. Ač se to na první pohled nezdá, filmy Gaspara Noého možná šokují svou otevřeností, vizuální brutalitou, ale zároveň jsou velmi optimistické. (Miloš Henkrich)

Love
Francie, Belgie · 2015 · 130 min
REŽIE Gaspar Noé
HRAJÍ Karl Glusman, Klara Kristin, Aomi Muyock, Gaspar Noé, Benoît Debie, Vincent Maraval
IMDB 6.1/10
ČSFD 62 % Rotten Tomatoes 40 % Metacritic 51